Harry Potter a Relivie smrti
Oproti předchozím dílům slibují Relikvie smrti akci a náhlé zvraty nejen v posledních několika kapitolách, ale i v průběhu celého děje. Ten čtenáře však již nezavádí do Bradavické školy čar a kouzel; sleduje Harryho, jenž se rozhodl školu opustit a pátrat po viteálech, aby mohl svézt poslední souboj s Pánem zla. Postupně se odhaluje i několik zajímavostí z minulosti, jež bravurně dokreslují celý předchozí děj, který byl čtenáři předkládán v mnohém příliš černobíle. Jak už bylo samotnou autorkou předem naznačeno, neobejde se boj proti temným silám bez ztrát na životech pozitivních hrdinů. Bez nich by však příběh působil příliš pohádkově.
J. K. Rowlingové rozhodně nelze odepřít, že napsala další knihu, která čtenáře doslova vcucne, zvláště, patří-li mezi ty, jež spolu s Harrym vyrostli. Obávám se ovšem, že ve snaze příběh zamotat tak, aby závěrečné rozuzlení bylo šokující a famózní, trochu přestřelila. V závěru jako by se sama dostala do úzkých a lze říci, že mnohé otázky, jejichž rozuzlení pozorný čtenář čekal, zůstaly nezodpovězeny nebo v logických souvislostech pokulhávaly za vlastním dějem. Každopádně závěr přijde mnohem rychleji, než si čtenář stačí v hlavě srovnat předchozí děj. Jakoby vidí nutnost dalšího pokračování a s hrůzou zjišťuje, že se jeho několikaleté putování s Harrym nenávratně blíží ke konci. Zůstává tedy na jeho kombinačních schopnostech, jak si nezodpovězené otázky vyloží, což ovšem na druhou stranu nemusí být na škodu, sejde-li se více fanoušků s různými názory.
Co říci na závěr? Po několik let jsme sledovali dobrodružství brýlatého kouzelnického učně s jizvou na čele ve tvaru blesku a když se člověk ohlédne, možná ho až překvapí, jak dlouhá doba vlastně od vydání prvního dílu uplynula. Z malých dětí, pro které byla série zprvu určena, jsou dnes už ve velké míře dospělí lidé. Dá se tedy říci, že stejně tak, jako vyrůstala hlavní postava, jako jsme vyrůstali my, musel se měnit (opravdu musel?) také celkový ráz příběhu. Z neskutečně originální pohádky pro děti se postupem stávalo cosi méně originálního, nálada houstla, kaše se nastavovala, bylo méně veselo, nápadů ubývalo, přibývalo však rozpaků. Pro nás, kdo jsme s Harrym od počátku, je to asi dobře, že se nám autorka snažila přizpůsobit, ale lze jistě pochybovat, jestli je dnes celá série vhodná i pro menší děti, pro které byla původně určena. Narozdíl od nás mají teď všechny díly k dispozici a lze jen těžko předpokládat, že si po každém dílu, dají tak rok dva pauzu na ten následující. Je tedy opravdu těžké hodnotit dnes sérii jako celek. Nicméně se zdá, že svůj vrchol si Harry skutečně odbyl v prvních čtyřech dílech a zbytek už je jen takové nutné zlo (kdo ví, jestli v tom nemá prsty Voldemort).
I přes několik výhrad musím říct, že mě Relikvie smrti potěšily. Po náročném zkouškovém období to byla má hojivá náplast.